Griluju, griluješ, grilujeme

Statistiky o tom, kolik Čechů pravidelně griluje, sice zatím chybí, ale určitě je gril stále více v oblibě. Například v USA griluje na roštu nebo na rožni v letním období až 85% populace, muži jsou ve výrazné převaze. Ať už grilujeme zdravějším či méně zdravým způsobem, nepochybně je prospěšný pobyt venku, často na čerstvém vzduchu a v příjemné atmosféře. Také se obvykle při přípravě jídel používá méně tuků než při jiných způsobech vaření.

Grilování může mít však i různá ?ale?. Na co si tedy dát pozor, aby zůstala jen radost a zdraví? Kromě bakteriologických nebezpečí jsou hlavním rizikem tuky a karcinogenní látky, které při grilování vznikají. Je jich tím více, čím je více přepalovaných tuků v grilovaném mase a teplota nad 400 stupňů Celsia, zejména při grilování přímo na plameni. Pokud použijeme při grilování smolnaté dřevo nebo dřevo s obsahem pryskyřic (borové apod.), množství vznikajících karcinogenním látek se rovněž zvyšuje.

Poměrně dobře proto vycházejí ze srovnání co do množství tvořených karcinogenních látek elektrické grily s regulovatelnou teplotou a samozřejmě grilování na kvalitním dřevěném uhlí.

Grilovat můžeme i na dvojitých grilovacích mřížkách, minimálně 30 cm nad ohništěm, maso je vhodnější nepřetučnělé, mladé a den předem marinované, při uložení by neměla lednička či jiné chladné místo překročit čtyři stupně tepla. Vhodné je používat alobal a maso důkladně propéct, nesmí zůstat na řezu narůžovělé.

Zdroj: Státní zdravotní ústav, informační brožura, dostupná http://www.szu.cz/prevence-onemocneni-z-potravin-pri-grilovani-pokrmu-v